Portugal 2008

 

                                         

 

OPTIMUS ALIVE 08


Jak už jsem psala, žijeme na rodinné farmě u Jane. První týden nás ubytovala v jedné jejich cottage, kterou za normálních okolností pronajímá.

Zůstáváme jen týden, opět se stěhujeme se všemi našemi bágly, ale tentokrát do úplně toho nejmenšího kde jsem kdy bydlela…Jane nám koupila karavan.

Je kompletně vybavenej, WC, sprcha, kuchyňka, ložnice, obývák a my jsme si vytvořili i pracovnu a kuřárnu…takže celkem velkej bejvák :D
Pravda, je to vše takový těsný, vodu si musíme doplňovat tak 3x denně, pokud se chceme vysprchovat či umýt nádobí, vynášet si odpad z hajzlíku a pro zbytek věcí, které se absolutně nevešly dovnitř, chodíme do protější garáže. Leč spokojenost! Nájem je minimální(10 funtů), bydleníčko v countryside vedle oslíků

s very fain and friendly people. Práce je easy (sice jen několik hodin denně) sběr jahod, malin, prodej v jejich farm shopu, úklid domu plus občasná výpomoc ve slepičárně, kolektování vajec z pásu.
Den našeho odletu do Portugalska se blíží a rodina to ještě neví.
Týden do odletu a vlastně týden po příletu z Tobaga oznamujeme Jane hotovou věc, jedeme opět výletit. Nejprve vykulená, pak ale vše s úsměvem a pochopením příjmula. A nás čekalo krásných 10 dní v krásné zemi. Jupppííííí!!!!
Mě výlet začal o 3 dny dříve, které jsem strávila v Londoně, jelikož jsem šla na koncík Jacka Johnsona, k mému milému překvapení předkapela Ben Harper,kvůli kterému celá dovča v Portugalsku vznikla. Pobyt v Londoně byl opět celkem kalící, seznámení s príma lidičkami a čas do pohody, prostě jsem si to užila.
Pátek 4. 7. Odlétám z letiště Gatwick do Lisabonu, kde musím stihnout poslední vlak do Porta a tam se setkat s pánem v sáčku. Pokud ho nestihnu musím někde přenocovat a jelikož náš budget opět není nějak slavný, musela bych to dát na vlakáči, což se mi 2x moc nechtělo. Ale oka, letadlo přistálo na čas. Po cestě z letiště jsem oslovila jednu paní jak se dostanu na Oriente. Prý má cestu kolem, když s ní půjdu k autu, zaparkované nedaleko, odveze mě. Hned jsme se daly do řeči, poznávám paní z letadla, velmi sympatická, hezká portugalka, která mi chce evidentně co nejvíce pomoc. První dojem z této země, úplně úžasný a další pocity pokračovaly na stejné vlně.
I když ve větších městech většina lidí umí anglicky, lístek na vlak si objednávám v portugalštině, (opět mi vypomáhá průvodce Portugalskem půjčený v knihovně) pán za přepážkou je mile překvapen a začne hned srandičkovat. Když cestuju a navštívím cizí zemi, mám ráda s ní splynout, potkávat místní, učit se jejich jazyku a poznávat jejich kulturu a zvyky. Proto se snažím mluvit minimálně anglicky a co nejvíce se zapojit.
Po třech hodinkách vylézám z luxusního vlaku na stationu v Portu, kde už mě vítá unavený Alešek. Není divu od zamknutí karavanu až do této chvíle strávil 34h na cestě..uuff..to je více než do Tobaga. Ehmmm měl menší časové prodlevy na letišti a tak.
Je 1h ráno, ubytováváme se v guest house naproti stationu, vyplázneme 30E za noc a rychle do betle, ráno musíme být čilí…chceme objevovat nové krásy! Které nám hned nabídlo Porto. Po domluvě s usměvavým pánem z recepce, jsme si tam nechali krosny, ještě jsme obdrželi mapu města a pár rad kam se vypravit. Komunikace byla srandovní pán neuměl ani slovo anglicky, které by občas helplo, takže jsem neustále listovala, kreslila a předváděla. No prča a takhle to probíhalo téměř furt, obzvláště na severu země. Venkovní snídaně na terásce, prolezlé kus Porta,

půjčené auto na 6 dní (byli jsme limitovaní návratem do Lisbonu kvůli fesťáku) a vyrážíme výletit!
Prvně zamířili k pobřeží, nadýchat se čerstvého, atlantického vzdoušku. Vítr, vlny úplně náramnéé…ráj pro surfaře! Poté návrat do centra vyzvednout zavazadla a tradááá směr sever…směr příroda!
Navštívili jsme celkem pět národních parků, po většinou hory, nádherná čistá příroda, s tisíci přírodními prameny, které můžete pít. Všude posázená horská jezera, napíchané větrné mlýny, spousta lesů kolem,vinice a jen a jen příjemní a usměvaví lidičky.


Výlez na nejvyšší horu Tore 1993m,

kde bylo více jak 30 stupňů, každodenní ranní překvapení kde se to vlastně ocitáme. Jelikož jsme se přesouvali převážně již za tmy a naše vozítko nám sloužilo i jako hotýlek, hledali jsme po tmě místa, kde přenocujeme.

A to probuzení…lidičky..v lukách a hájích,na hradě,nebo mezi kopci v horách, na které dopadají ranní paprsky slunce, které pomalu vykukuje ven a začíná krásně hřát…vše za doprovodu třpytících se kapiček rosy a čerstvého vzdoušku. Promnete si oči, na tváři se okamžitě vykouzlí úsměv a začíná nové kochání. Rozjedete se hledat kavárničku, které jsou tu v každé vesničce (portugalci labužníci pijí malé, zato velmi silné kávičky).

Kavárna nesloužila jen pro snídani, ale též na dobití laptotu a foťáku a hlavně k provedení ranní očisty. Tak takhle nám začínal každý den, tedy když v kavárně neměli crossainty či jiné pečivo, skákli jsme do obchůdku pokoupit nějaké
dobroty a místo toho si dali snídani pěkně v trávě s výhledem...viz video na konci stránky


Jelikož jsme se převážně zdržovali při hranicích, několikrát jsme zavítali i do Spain..jednou jsme tam jeli na večeři..ani jeden z nás neumíme španělsky a portugalština je sakra odlišná, byla celkem sranda si vybrat v menu. Pár mladejch lidiček v restauraci uměli trochu anglicky takže jsme to dali do kupy a jídlo jsme měli víc než dobré.
Vesničky jsou tu nasoukané jedna na druhé, proto jsme jednou ani nepostřehli , že už jsme vlastně o hodinu starší, protože se nacházíme na španělské půdě.

Je to jedna ves, ale půlka, ta španělská má o hodinu víc. Tak v kolik se teda otvírá ta hospůdka???
Na zpáteční cestě do Porta, tak 10 min cesty k půjčovně, kde jsme chtěli vrátit naší caru, po ujetých 1500km, autíčko se rozhodlo protestovat a nepokračovat v jízdě. Došel olej a přidřel se motor! Bloklý na sjezdu z dálnice, pokáklí co teď, zda budeme muset něco platit. Jelikož jednu neplánovanou výdaj jsme již měli. Květuška jednoho dne řídila asi 20km a hned páni policajti si ji stopli, že prý jezdí moc rychle….ehm pokuta 120E! Zkoušela jsem ukecat nějakou slevičku, ale prý mám být happy za nejnižší možný trest…ŽE TEDY DĚKUJI! Už takhle jsme museli opět volat kamarádovi o nějaký finanční příspěvek, protože nám to krutě narušilo rozpočet a ještě do toho tohle. No měli jsme dost, obvoláno pár známých o pár rad, jak to auto rozchodit! Nakonec jsem stějně volala majiteli autopůjčovny, který se dostavil až za 2 hodiny s úsměvem na tváři a velkou omluvou. Ještě nám zařídil odvoz na vlakáč a
popřál hezký zbytek dovolený! Chtěla bych vidět nějakýho českýho podnikatele, který by se v takové situaci nesnažil vytřískat z toho prachy!!!!
Vlak jsme stihli, pokračujeme do Lisabonu, na Chrisovo doporučení se ubytováváme ve čtvrti ROSSIO,

což je krásná, historická část města, však plná turistů. Jelikož jsme byli unavený a hladný, bohužel jsme zůstali hned v prvním guest housu u trapného číňana…dal nám sice menší slevičku, ale ty podmínky…tohle smíš, tohle nepoužívej, kohoutky pořádně dotahuj a nedrob….great!
Lisboa je hezký, ale oba jsme se s pánem shodli, že nás Porto zaujalo více. Hlavně tam nebylo tolik anglickej turistů a otravnej dealerů, co se nám snažili prodat jakoby sluneční brýle a dlaň měli plnou ganjy nebo hashe.
Druhý den podvečer se přesouváme kousek za město, kde se odehrává třídenní fesťáček OPTIMUS ALIVE 08. Už z dálky hlásá hudba a pořádná masa lidiček s oranžovou páskou na ruce jde steným směrem jako my.

Takovýhle kalbičky fakt miluju…bylo tam několik stages a doprovodných akcí..putovali jsme sem tam, ale většinou seklý u stage amerických DJs a pohupovali se na drum&base.

Náš hlavní a dlouho očekávaný BEN HARPER AND INNOCENT CRIMINALS nastoupili až v jednu ráno, ale stálo to za to.

Hráli 3h a my jsme si to v kotli maximálně užili. Sám Ben prohlásil, že to je jeho nejlepší concert co kdy měl. Portugalští fanoušci byli úžasnýýý… prostě nadměrná spokojenost!

Další den jsme ještě navštívili šestý narodní park (přírodní rezervaci) de Sintra-Cascais, krásné městečko Sintra a Cabo da Roca na pobřeží.

 


14. 7. Někdy v poledne se s pánem loučíme, on pokračuje sám zpět do Porta odkud letí do Birminghamu a já si dávám poslední chvíle po Lisabonu. Večer letím do Londona. Na letišti, ve frontě na check in, potkávám a seznamuji se s dvouma češkama žíjící též v UK. Přijeli kamarádce na svatbu, prej holčina z Varů…taky náhodička. Společně jsme strávily hrozný čekání na opožděné letadlo, vyměnily kontakty a tradááá zpět do zimy v Anglii.
Na Gatwicku jsme přistáli až někdy v 1 ráno a první bus na Victorku mi jel v 7h, takže jsem si našla dlouhou né chromovanou lavičku, kde už pospávalo pár lidiček a přidala jsem se k nim. Ráno mě probudily něčí nožky u mé hlavy. Sympatická paní na úrovni z Ugandy s hrozně velkým kufrem se mi omlouvala. Daly jsme se do řeči, přesměrovali jí letadla tak skončila tady, za hodku jí to letí do Dubaie, kde má konferenci. Popřály jsme si hezký den a každá si šla po svejch.
Táááák už jsem na Victoria station, kde musím čekat až do 13h, jede mi bus do Leedsu kde se setkám s pánem a pak už budeme pokračovat v cestě zase spolu. No hrozná pruda, co vám budu povídat, ještě k tomu bez peněz, všechny poslední jsem utratila na letišti za jídlo, vodu a kafe. Takže ty dlouhé hodiny jsem se snažila zkrátit připojením na net a nebo spánkem.
Leeds, ujíždí nám vlak…čekáme hodinu na další…vyhládlý, unavený se těšíme domů na pořádnej žvanec…dorážíme do Bemptonu, kde nás vyzvedává Jane a odváží si nás zpět na farmu.
Už jsme tu měsíc a chceme zase hrozně moc někam pryč. V knihovně jsem si půjčila portugalštinu pro začátečníky a snažím se jí uložit do mé hlávky, zároveň hledáme prácindu přes internet a známý právě v Portugalsku. Tou zemí jsem maximálně okouzlená, jazyk se mi též líbí a je i easy takže to nebude takový problémek, lidi jsou fantastický…prostě kombinace MOŘE, TEPLO, HORY A SKVĚLÝ LIDI je to,kde bych chtěla žít!!!!!!!!!!!!!!!!!
Květka…